Parerga a paralipomena 2

Druhý svazek Arthura Schopenhauera Parerga a paralipomena 2 přináší kromě dodatků k problémům řešeným zejména v dílech Svět jako vůle a představa, O vůli v přírodě a Dva základní problémy etiky i slavné kapitoly, týkající se spisovatelství, knih, čtenářů, žen či hluku (kapitoly dosud vytrhávané z kontextu). Objemný svazek, čítající celkem 31 kapitol (+ osobní verše AS), dává znát šíři a genialitě německého filosofa. Schopenhauerovo pero zde vzlétlo k výšinám břitkého ducha a stylu, který neustále ční z názorů a náhledů poplatných době vzniku a určitě i dnes potěší každého samostatně přemýšlejícího čtenáře.

Název sice znamená Vedlejší práce a pozůstatky, to však neudává, že by to byly nezávazné drobty ze stolu. V této souvislosti a paralele je namístě zmínit, co řekl kdysi Brahms o neméně vynikajícím Dvořákovi, a co beze sporu platí i pro právě vydávaný titul: „Z jeho drobtů by každý jiný mohl vybrat hlavní témata.“

“Jako ani ta nejbohatší knihovna, pokud není uspořádaná, neposkytuje tolik užitku jako velmi umírněná, ale dobře uspořádaná, právě tak i to největší množství poznatků, není-li propracováno vlastním myšlením, má mnohem méně ceny než daleko menší množství, avšak mnohostranně promyšlené. Neboť teprve všestrannou kombinací toho, co člověk ví, srovnáváním každé pravdy s každou jinou, si člověk dokonale osvojí a ovládne své vlastní vědění. Promýšlet může člověk jen to, co ví, proto se má učit, ale také ví jen to, co promyslel.

Člověk sice může svévolně aplikovat čtení a učení, myšlení však vlastně ne. Jako se totiž oheň musí rozdmýchávat a udržovat tahem vzduchu, tak se i myšlení musí rozdmýchávat a udržovat zájmem o své předměty, ať už je čistě objektivní nebo pouze subjektivní. Subjektivní zájem se vyskytuje jedině u našich osobních záležitostí, objektivní existuje jen pro hlavy od přírody myslící, jimž je myšlení tak přirozené jako dýchání, jež jsou však velmi vzácné. Proto je u většiny učenců tak málo myšlení.”