Starosti pohanů

Starosti pohanů

Søren Aabye Kierkegaard

Starosti pohanů

Anotace

Které pokušení v sobě uzavírá všechna ostatní pokušení? Je to odstranění Boha, přestat být člověkem. Otročíme nejbídnějšímu poddanství šílenství, v nadbytku otročíme za jídlo a pití, v bohatství otročíme za peníze a sami sobě jsme prokletím, přirozenosti hnusem a pro pokolení jsme nákazou. Starost nakonec svou kořist pozře. Jako uschlé dřevo ve tmě svítí, jako světélka výparu čarují v mlhách, tak vypadá pro druhé ve třpytu své pozemské povýšenosti člověk bez Boha. Jeho já však nežije, jeho nejniternější bytost je strávena a vysáta ve službě nicotnosti. Je otrokem vychloubání v zajetí závratné světskosti… číst více

Formáty: epub, azw3

e-kniha
vložit do košíku

Ihned ke stažení |   170

Bonus

Pořiďte si e-knihy v min. výši 2.000Kč (průběžně nebo naráz) a získejte voucher v hodnotě 700Kč na nákup jakékoli čtečky PocketBook z naší nabídky. Zvýhodnění je časově neomezené. Voucher lze uplatnit do 6 měsíců od jeho nabytí.

O autorovi

Kierkegaard

Soren Aabye Kiekregaard (1814-1855)

Kierkegaard silně kritizoval jak hegelianismus typický pro jeho dobu, tak to, co považoval za prázdné formality Dánské národní církve. Mnohé z jeho filosofických prací se zabývají tím, jak člověk žije, se zaměřením na prioritu konkrétní lidské reality spíše než na abstraktní myšlení. Jeho teologické práce se zaměřují na křesťanskou etiku a instituci církve a jeho psychologické práce zkoumají emoce a pocity jednotlivců, kteří čelí životním volbám.

Knihovna S. A. Kierkegaarda

Všechny dosud vydané spisy S. A. Kierkegaarda nalezne čtenář zde, v Knihovně SAK.

Mohlo by se Vám také líbit

Celý popis

„Které pokušení v sobě uzavírá všechna ostatní pokušení?“ píše Kierkegaard. „Je to odstranění Boha, přestat být člověkem. Otročíme nejbídnějšímu poddanství šílenství, v nadbytku otročíme za jídlo a pití, v bohatství otročíme za peníze a sami sobě jsme prokletím, přirozenosti hnusem a pro pokolení jsme nákazou. Starost nakonec svou kořist pozře. Jako uschlé dřevo ve tmě svítí, jako světélka výparu čarují v mlhách, tak vypadá pro druhé ve třpytu své pozemské povýšenosti člověk bez Boha.

Jeho já však nežije, jeho nejniternější bytost je strávena a vysáta ve službě nicotnosti. Je otrokem vychloubání v zajetí závratné světskosti a opuštěn Bohem přestává být člověkem. V nitru je jako mrtvý, ale jeho povýšenost nás obchází jako strašidlo – stále žije. Není to člověk, s kým mluvíš, když mluvíš s ním; v touze po povýšenosti se stal tím, k němuž lidé vzhlížejí a jako člověk znamená jen vlastní titul. Niterně je jenom prázdnota a nic, nicotnost, ale zůstává mu zdání, pomíjející zdání, jež nosí vyznamenání světské povýšenosti.

Ó, může být hrozné vidět člověka v nízkosti a bídě, jak se k nepoznání změnil, a dívat se na ubohost, v níž skoro nepoznáváme člověka – ale hledět na světskou povýšenost a přitom poznat, že tu chybí člověk, je strašné. Může být hrozné vidět člověka, jak chodí jako stín své dřívější velikosti, ale vidět světskou povýšenost a v ní sotva stín člověka je hrozné.“

Sdílejte tento obsah
Přihlaste se či se registrujte a získejte body sdílením této stránky se svými přáteli
0 0 votes
Hodnocení čtenářů
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Založit účet?