Starosti pohanů

Je otrokem vychloubání v zajetí závratné světskosti a opuštěn Bohem přestává být člověkem. V nitru je jako mrtvý, ale jeho povýšenost nás obchází jako strašidlo – stále žije. Není to člověk, s kým mluvíš, když mluvíš s ním; v touze po povýšenosti se stal tím, k němuž lidé vzhlížejí a jako člověk znamená jen vlastní titul. Niterně je jenom prázdnota a nic, nicotnost, ale zůstává mu zdání, pomíjející zdání, jež nosí vyznamenání světské povýšenosti.

Pohanství je právě dvojakost, dvě vůle, být bez pána nebo, což je totéž, otroctví. Pohanství je říše v rozporu sama se sebou, panství v neustálé vzpouře, kde se tyrani střídají jeden za druhým, ale nikdy není nikdo pánem. Pohanství je mysl ve vzpouře, pomocí ďábla se vyhání ďábel okamžiku a sedm horších vnikne dovnitř. Pohanství je ve všech svých projevech nakonec neposlušnost, bezmocný a odporující si pokus o službu dvěma pánům. Proto má nad sebou také trest: „Běda hříšníku, který jde dvěma cestami!“

Na sboru se musí poznat, že byl bez faráře po mnoho let, třebaže měl farářů mnoho; i na pohanu se pozná, že má mnoho pánů, nebo že mu bylo pánem mnoho lidí, ale žádný pán jeho mysl neovládl. V jednom se sobě všichni pohané podobají – v neposlušnosti vůči „Pánu“, a v tom, že žádný pohan nedělá jedno: jednomu Pánu neslouží. O vše jiné se možná pokouší – o službu pánu, který pánem není, nebo chce být bez pána, chce sloužit více pánům, a čím více něco takového zkouší, tím horší bude to poslední než to první.

Nejdříve je pohan bezradný. Pokud je bezradný, vypadá to, jako by se ničím neprovinil, jako by možnost volby jednoho pána ještě byla na místě, jako by byl bez starosti a jeho bezradnost byla vážným uvažováním. Myslí si možná, že čím déle člověk uvažuje, tím vážnější bude jeho rozhodnutí. Možná – dojde-li k němu vůbec. Nesmíme zapomínat, že rozhodně existuje něco, co nepotřebuje dlouhé přemítání. Při nějaké nepatrnosti by dlouhé uvažování bylo hodně pochybným znamením. Takových maličkostí je v životě dost.

Pak je tu ještě něco, vůči čemuž by dlouhé rozvažování bylo velmi povážlivým znamením: je to Bůh nebo volba Boha. Bezvýznamnost nemá s dlouhým rozmýšlením nic společného, ale ani boží vyvýšenost do dlouhého rozvažování a rozmýšlení nepatří. K vážnosti dlouhé rozmýšlení nepatří, prokazuje naopak svou bezradností její nedostatek. Není to ani zdaleka tak, že se člověk samým uvažováním dostane k Bohu blíž, naopak, čím déle uvažuje a volbu odkládá, tím více se od Boha vzdaluje.

Volit Boha je naprosto nejrozhodnější a nejvyšší volba, ale povzdechneme nad člověkem, který o tom potřebuje dlouho přemýšlet, a vyslovíme „běda“ nad tím, kdo to tak protahuje. Vždyť právě rozhodný postoj, nekonečná potřeba, jež nechce o ničem jiném slyšet, je nejen těsně před volbou, ale nejlépe ji připravuje. Kdo dal příležitost té bezbožnosti, jež chce brát všechno s klidem, – zda má volit Boha nebo něco jiného – zůstane bezradný natolik, že se z toho nikdy nedostane. Zvláštní, říká se, že chudá rodina těžko vyjde, ale kdo v bezradnosti nahromadil tolik pochyb, dostane se z nich daleko hůř.

Bůh není něco, co se dá v krámě koupit, není majetek, o který se chytře a opatrně dlouho zajímal, měřil jej a počítal, stojí-li za koupi. Právě ten bezbožný klid, jímž by chtěl bezradný navázat svůj poměr k Bohu (začne totiž s pochybováním), znamená vzpurnost, neboť tím je Bůh sesazen z trůnu, takže není „Pánem“. Pak jsme již vlastně zvolili jiného pána, totiž soběstačnost, a staneme se otroky bezradnosti.

Když už bezradnost vládne dost dlouho, dostaví se nerozhodnost (Luk 12, 29) a chce vládnout. Možná to už dlouho vypadalo tak, že bezradnost v sobě skrývala dynamičnost jako možnost. Byla-li v ní vůbec, je pryč, duše pohana je uvolněna, projeví se a ukáže se, co vlastně v sobě bezradnost skrývá. V ní je ještě dost síly, aby zadržela myšlenky, pokouší se však dosud stát se pánem v domě a váže myšlenky k sobě. Nyní se však myšlenky, jež nikam nepatří, ujaly vlády nebo nápadu okamžiku. Nápad převládne i vzhledem k volbě Boha.

V okamžitém nápadu se pohanovi zdá, že by bylo správné volit Boha, jindy zas volit něco jiného či něco třetího. Ale tyto pohyby, jež nic neznamenají, zůstanou bez významu a nezanechají po sobě stopy, kromě vzrůstající otupělosti a bezvládí. Jako v lenosti tiché vody stoupá bublina pomalu vzhůru a praskne naprázdno, tak bublá nerozhodnost v nějakém nápadu a bublá dál.

Když už nerozhodnost dlouho převládala a přirozeně jako všichni bezbožní panovníci sála krev a vyžírala morek, dostane se k vládě bezútěšnost. Pohan se pak chce myšlenky na Boha docela zbavit. Teď chce klesnout do prázdnoty světskosti, hledat v ní zapomnění, zapomnění toho nejnebezpečnějšího právě proto, že je ze všech myšlenek nejvíce povznášející: aby si na něho vzpomněl Bůh. Co je také nebezpečnější, když člověk chce poklesnout, než to, co povznáší! Myslí si teď, že svůj žal překonal, zahnal všechny představy a naučil se útěše.

Ach, jako se chce utěšovat člověk hluboko padlý (ó, jak hrozná bezútěšnost!) tím, že řekne člověku, který ho svým zjevem upomíná na něco vyššího: nech mě být takovým, jakým jsem! – tak zhasne světlo ducha, ospalá mlha se mu pověsí před oči, do ničeho nemá chuť, ale přece umřít nechce, určitým způsobem žije. Ó, jak hrozný rozklad, horší než při smrti, zaživa hnít, bez síly z pouhé zoufalosti nad sebou a svým stavem!

Duchovní světlo však pohaslo a bezútěšný člověk se šíleně zaplete do mnohých potíží, jen když mu nic nepřipomíná Boha. Otročí od rána do večera, shromažďuje peníze, šetří, má výdělky, – ano, když s ním hovoříš, budeš slyšet jenom řeči o vážnosti života. Ó, příšerná vážnost, bylo by skoro lepší přijít o rozum!

• Název: Starosti pohanů
• Autor: S. A. Kierkegaard
• Překlad: Marie Mikulová-Thulstrupová
• Vydalo: Nakladatelství Michal Legelli
• Rok vydání: 2021
• Stran: 78
• Váha: 0,25 kg
• ISBN 978-80-88329-38-1 (epub)
• ISBN 978-80-88329-39-8 (azw3)

E-knihy jsou po zaplacení ihned ke stažení na stránce košíku a v odkazu prostřednictvím zasleného mailu o vyřízené objednávce.

Knihy posíláme standardně do 24 h od objednávky. Doba doručení je 1-2 pracovní dny pro CZ a SK. Jsme schopni Vám knihy poslat rovněž kamkoli v rámci Evropy. V takovém případě nás neváhejte předem kontaktovat na mail info@legelliart.eu, abychom našli pro Vaši knihu nejrychlejší cestu k Vám.

Doručení knih nám zajišťuje přepravní společnost Zásilkovna a to dle Vámi zvolené možnosti:

• doručení na výdejní místo
• doručení na adresu