Stran: 228
Vydáno: 2018

Henry George
Sociální problémy   (bez DRM)

Po 135 letech od sepsání knihy „Sociální problémy“ (r. 1883), a po 110 letech od jediného českého vydání, vynikajícím americkým ekonomem a filosofem Henry Georgem, vychází jedno z jeho průlomových děl politické ekonomie, rozebírající a ve svém návrhu odstraňující majetkové příčiny bohatství a chudoby, otroctví společnosti a korupce. Dodnes není Georgeovo dílo zapomenuté, a nachází si nejen v Americe stále své příznivce. Ve svém pohledu a návrzích z bludného kruhu lži a krádeže, nehledá George přirozeně obhajobu kapitálu nad člověkem, nestaví peníze nad roveň účelu života, nenahrazuje jedno otroctví otroctvím novějším, zastřenějším (jako když nevolnictví přešlo v námezdnictví, a dříve otrok ještě s jistými právy „povýšil“ na žebráka), ale píše ke skutečné sociální nápravě a osvobození člověka, který má mít všechna práva daná mu zákony přírody. Snad i právě proto budou Georgeova slova napořád oslovovat člověka, dokud bude ještě existovat sám člověk ve svém vnitřním obsahu. Ovšem lačnost nejen mocných, nýbrž i zotročených, žijících raději ve snu výlučného, nikoli společného blahobytu (oxymóron na lidské štěstí par excellence), jak je podstrčen výchovou, rozněcuje nadále nízké, nerozumné pudy člověka, nutící jej vidět svůj účel spíše v tom a od těch, od nichž padají drobty z cizí práce – než u samotné matky přírody, z níž vyšel. (na tom je založen veškerý marketing k ovládání lidí; rozdmýchávání umělých žádostí – tedy mravní nivelování jedince) Jedním z přirozených práv, jímž je volné užívání půdy, prostředku k životu, nechávalo tušit již v době průmyslové revoluce a osidlování Ameriky, že neučiní-li se reforma pozemková, pak nejen sociální, nýbrž i mravní důsledky společnosti budou ještě nedozírné. Neboť vlastnictví půdy (přisvojené výlučně lupem a násilím) jako nezcizitelné hodnoty v rukou jednoho a námezdnictví (neřkuli otroctví) tisíců, se stává ve své podstatě pouhým právem na krádež. Oč více je tato pravda zřejmá a neoddiskutovatelná, bijící do očí, o to více se zbožšťují peníze, soukromé vlastnictví půdy (tedy soukromé přivlastňování cizí práce) a všude se mluví zároveň o svobodě (neboť kde schází, tam se v ni musí alespoň věřit, že je přítomna), nakolik její abstraktní význam snese vše – a přesto rozpor není nijak potlačen, nakolik lež může mít stohy knih od svých obhájců „víry“ a jejich kněží, ale nemůže přeměnit obecné lidské city a rozum, nemluvě přírodu, ve stejnou jalovost. Kdo začte se upřímně a bez předsudku do stránek Georgeových, není mu na pochybách význam lidského života a jeho práv (jež mu upírá jen jeho vlastní, takzvaně rozumný, civilisovaný a sebe sama se nazývající křesťanský druh). Tato práva počínají v uvědoměním, že není smyslem stvořitelovým (či přírody) ani lidské duše a její touhy po štěstí, žít z druhých či lépe z jejich bídy, uvalit se na půdu Země a skrze ni ožebračovat své druhy, upírat jim samotným právo těžit z jediného prostředku, jímž člověk může dobývat chléb, daný přírodou – z půdy, nýbrž ve vší snaze a vazbě s lidmi a přírodou, při zachování práv každého člověka, dbát na jeho důstojnost a nezcizitelné plody jeho práce. Že by takováto situace při uvědomění vedla k blahobytu všech, je až moc zřejmá pro ty, kterým spíše vyhovuje, jsou-li to druzí, za podpory zákonů, vlád a korupce, kteří se přičiňují o jejich bohatství, panuje-li obecná atmosféra boje o holou existenci, zajišťující jedněm trvalou převahu a druhým permanentku na menší či větší žebráctví. Možná by zprvu stačilo, nebát se přiznat svůj šat a nehledat pro archaického loupežníka exaltovaných, moderních a lépe znějících synonym. Již to však budiž důkazem, jak nejistě si krádež při svojí pyšnosti stojí v lidské duši! Vždy bude viset na nitkách a vždy bude snaha zakrýt její potutelnou tvář. Že toto uvědomění, zdá se, není již v moci mas, která by se dnes snad i pravdě podrobila jen z předsudku či afektu (taková „pravda“ stala by se však ihned lží), je možná již nezvratnou skutečností. Ale stále existuje Jedinec, jenž chce-li žít rozumně, musí se podrobit nikoli nalhanému životu, v němž bude klesat pod úroveň zvířat, nýbrž životu v souladu se svědomím a pravdou, tedy rozumným vědomím. Jaký z toho bude mít užitek (již sama obava o užitku, že nelze žít rozumně, a že jediná jistota rozumem obdarovaného člověka tkví v udržování nerozumného života, nabývá směšnosti), pocítí každý, kdo opustí svoji malichernou spekulaci a vykročí vpřed. Takovému čtenáři se předkládá tento znovu vydaný spis.

ISBN: 978-80-907109-6-2 (epub) 0,90Mb      ISBN: 978-80-907109-7-9 (azw3) 0,98Mb

Skladem |   Cena: 248Kč 198Kč