společenská kritika
Sociální otázky
Sociální otázky ‒ jistým způsobem pokračování a prohloubení myšlenek z předešlého titulu, třetího svazku KLNT: Co máme tedy dělati? ‒ obsahují drobné, zato však svojí naléhavostí a hloubkou závažné statě, které neztratily pranic na své aktuálnosti: Otroctví naší doby, Kde je východisko?, Jediný prostředek, Dělnému lidu, Požadavky lásky a Věřte sobě. Jediné, co se změnilo, oproti počátku 20. století, je vskutku JEN forma ‒ kulisy a loutkovodiči, kdy podstata, jev v zastřenější a sofistikovanější podobě, zůstala stejná a dýchá nadále svým umrlčím dechem. Není lehké číst tento spis... Existují proto jen dvě možnosti, jak se s ním vypořádat (a v podstatě s celým Tolstým): najít pro sebe ospravedlnění (tedy ignorovat jej), nebo VYSTŘÍZLIVĚT!
Království boží ve vás
Království boží ve vás ‒ poprvé od roku 1925 se čtenáři dostává do rukou kompletní (nezkrácené!), opravené, stěžejní dílo Lva Tolstého o nenásilí. Království boží ve vás přibližuje a objasňuje zásadní výrok Ježíšova učení o lásce (křesťanství!) v jeho praktickém přikázání a důsledcích: neprotivit se zlu násilím. Tolstoj svým vytříbeným stylem jasně poukazuje, že celé společenské zřízení, vedené ve starozákonním duchu „oko za oko, zub za zub“, dávno již přežité a nerozumné ve vědomí člověka, a vydržované posluhovači falešného mínění o životě (jejich hypnózou), zakládá se především na ochraně lupu a tedy ovládání vlastních porobených a utiskovaných lidí. Nenásilí není dle Tolstého idealismem, nýbrž nutným důsledkem rozumovým a mravním.
Co máme tedy dělati?
Co máme tedy dělati, kniha třetího svazku Knihovny LNT, stěžejní sociálně-filosofické dílo autora, rozebírající podstatu otroctví mezi lidmi a snahu o pochopení její příčiny a možného odstranění. Tolstoj nás na úvod spisu zasvěcuje do vlastních snah po zmírnění bídy, zavádí nás do chudinských čtvrtí Moskvy, aby onedlouho na to vyšel z vlastního klamu samaritána a zkoumal příčiny a možnosti, které vězí hluboko v nás samých! Tolstého spis není ideologií, nýbrž tvrdou konfrontací prvně autora vůči sobě samému (jakožto samotného otrokáře), a následně konfrontací s předsudky učeného názoru o dělbě práce, založené na tezích apologetů každé doby (kapitalistických i komunistických), kteří vždy stáli v opozici vůči zápasu těch, kteří se měli na jejich filosofii „života“, pohodlí a tzv. pokroku podílet.
Zpověď dítěte svého věku
Zpověď dítěte svého věku patří k jedněm z nejpozoruhodnějších a zároveň i nejbolestnějších psychologických děl světové literatury. Ač jediný román Alfreda de Musseta, psaný v ich formě jako autobiografie, o to více v něm zaznívá hluboký mravní a bytostný otřes láskou zklamaného „dítěte“ a pád v nejzazší hlubinu autorovy duše. Ústřední postavou knihy se tak stává sám Alfred de Musset (Oktáv), jakožto dítě svého věku – s východisky a bezútěšností, jež mu nejen ve zklamání („ráně zezadu“) ale i pro život nabízí tzv. morálka a oploštěnost jeho doby.
Zpověď. V co věřím?
Zpověď. V co věřím? - je dílem, které následuje po autorově zavrhnutí vlastní tvorby (jako byla Anna Karenina či Vojna a mír). A právě zde, v druhé části Tolstého života a jeho literárního působení, vyniká takovou měrou nejen duch člověka, žijící dle pravdy, ale rovněž jeho literární génius. První svazek, nesoucí název: Zpověď. V co věřím? je základním textem a úvodem do Tolstého filosoficko-náboženských a sociálních úvah o smyslu člověka, jeho postavení ve společnosti, o postoji k víře, k člověku a Bohu. Zpověď - V co věřím, vedena precizní analýzou autorova rozumu i srdce, kde podrobuje sebe sama nejpřísnější kritice (a stejně tak i společnost a čtenáře), je jedním z největších odkazů lidského srdce, které může inspirovat dosud nejednoho člověka.
Nácvik křesťanství
Nácvik křesťanství, psaný pod pseudonymem Johannes Anti-Climacus, mající zdůraznit nejvyšší idealitu křesťanství, počíná citací z Mt 11, 28: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinutí.“ Avšak jaké nepochopení a nedorozumění, že ten, kdo zve, k nám nemluví z výsosti, nepodvádí nás jako světsky urozený, zajištěný člověk s přeplněnými sýpkami (nashromážděné v tomto světě nadto vždy jen z práce druhých – právě proto!), nýbrž jako ubohý, ponížený člověk – Ježíš, bůh, který nemá, kde by hlavu složil.
Rozprava o dobrovolném otroctví
Rozprava o dobrovolném otroctví od Étienna de la Boétie, napsaná před 350 lety popisuje výstižně a bez skrupulí podstatu otroctví, v němž se nachází lidé a národy od počátku věků až do dnešních dnů; otroctví, v němž se měnila pouze forma, založená na více či méně zastřeném násilí a klamu a současně dobrovolné spojitosti lidí se samotnými tyrany. Předkládaný titul, jehož součástí je i pět Tolstého statí, prohlubujících téma Boétieho traktátu Rozprava o dobrovolném otroctví (a to: Podstata otroctví, Otroctví naší doby, Požadavky lásky, povídka Kráčejte ve světle a stať Věřte sobě), přináší čtenáři poprvé překlad podle kritického vydání (od dosud známých modifikací textu) a doplněný o nezbytné poznámky.
Občanská neposlušnost (Eseje) [e-kniha]
Občanská neposlušnost a Život bez zásad, nejvýznamnější dvě eseje od Henry David Thoreaua, sepsané před více jak sto sedmdesáti lety, přinášejí jedinečný pohled do duše, naslouchající výlučně zákonu svědomí, která se nehodlá podřídit otroctví doby a vnějším konvencím; duše, odmítající se usadit v čekárně života a na věčnost otálet, až bude pravda v ní již poznaná uznána zároveň i většinou (většinou, které se pravda nadto nikdy nehodí do krámu), aby podle ní mohla „s dovolením“ žít.
Vzkříšení
Vzkříšení, vrcholné beletristické dílo Lva Tolstého, jedinečné svým sociálním a psychologickým přesahem, představuje monumentální rozbor společnosti a člověka v ní, a to nejen Ruska konce 19. století. Na příběhu knížete Dmitrije Něchljudova a Jekatěriny Maslovové, prostitutky, obviněné ze zabití a krádeže, nás zavádí Tolstoj postupně do víru osudů nejen hlavních hrdinů, ale zároveň i do všech vrstev společnosti – do zákoutí každé duše, spolupodílející se tak pečlivě, jakoby v paktu, na panujícím klamu života a jeho utrpení.
Buřičovy řeči
Buřičovy řeči - jeden z nejúdernějších spisů anarchismu všech dob od P. A. Kropotkina - kde jako na drtících úhozech kladiva pukají okovy, mají dodnes co říct člověku. Myšlenky ruského filosofa a anarchisty vůči všemu státnímu pobožnůstkářství, grotesknosti adorované svobody, ujařmenosti člověka, prostituovanému šosáctví zákonodárce: tedy vůči veškeré lži, pozvednuté na tzv. společenský pořádek, nenechávají na ničem nit suchou a jsou stále živá. Při četbě stránky po stránce padají jako na prubířském kameni všechny modly, které se snaží jako chapadla chobotnice podrobit si tělo i duši člověka.
Anarchistická morálka
Anarchistická morálka, spolu se spisy Komunismus a anarchie a Kolektivistické námezdnictví, odpovídá srozumitelně na mravní otázky dané lidskému srdci beze všech umělých příkazů a vůdců; tedy od namluvených církevnických a státních dogmat, jimiž svět, dle autora, ujařmuje po staletí člověka. V části spisu Komunismus a anarchie zabývá se Kropotkin problémem individua ve společnosti, kdy každá totalitární moc (tzv. velká rodina) činí z člověka pouhou ovci – loutku systému, který posluhuje jen těm, kteří se usadili na šíji svých bližních. Anarchistická morálka přichází po dlouhé době na světlo, aby kladla otázky po roli člověka nejen ve společnosti, ale i uvnitř sebe sama a umožnila mu pochopit jeho pravé místo v životě.
Okamžik
Okamžik je dílo, které v posledním roce svého života (roku 1855) píše Kierkegaard, aby jej adresoval, jak sám říká, současníkovi. Nazývá jej příznačně tedy Okamžik - soubor deseti takzvaných sešitů (poslední, desátý, byl vydán posmrtně), v nichž se dánský myslitel a filosof vypořádává jako revizor křesťanství s „křesťanstvem“ – tedy s tím, co drží podobu křesťanství podle jména (s pokrytectvím), co znivelovalo po dobu 1 800 let Kristovo učení (křesťanské učení, tedy učení o životě), aby z něj učinilo pouhý žvást a frašku poplatnou lidské vychytralosti, kdy se stalo křesťanství světskostí „par excellence“!
Sociální problémy
Sociální problémy (sepsané r. 1883) vynikajícím americkým ekonomem a filosofem Henry Georgem, je knihou rozebírající a ve svém návrhu odstraňující majetkové příčiny bohatství a chudoby, otroctví společnosti a její korupce založené na vlastnictví půdy. Dodnes není Georgeovo dílo zapomenuté a nachází si svojí jasností nejen v Americe stále své příznivce. Ve svém pohledu a návrzích z bludného kruhu sociální nespravedlnosti nestaví dílo Sociální problémy novou, opracovanější modlu vlastnictví: nenahrazuje jedno otroctví otroctvím novějším, zastřenějším, ale píše ke skutečné sociální a mravní nápravě – k osvobození člověka, který má mít všechna práva daná mu zákony přírody.