Sociální otázky

Sociální otázky

Lidé musí pochopiti, že účast jejich ve zločinné činnosti vlád, ať tím, že odevzdávají část své práce ve formě peněz, ať tím, že se přímo účastňují vojenské služby, není lhostejným jednáním, jak obyčejně myslí, nýbrž jest vedle újmy, kterou jednáním tím způsobují sobě i svým bratřím, ještě také účastí na zločinech, jež všechny vlády stále páchají, a přípravou k novým zločinům, k nimž se připravují vlády udržujíce ukázněné vojsko.

Sociální otázky, Otroctví naší doby, kap. 14, s. 64

Čím to jest tedy, že ta malá hrstka lidí slabých, zahálčivých, ničeho neumějících a nic nechtějících dělat, vládne nad miliony dělníků? Jest jen jediná odpověď: jest to tím, že se dělníci ve svém žití řídí stejnými pravidly a zákony, jimiž se řídí jejich utiskovatelé.

Sociální otázky, Dělnému lidu, s. 152

Vládci a bohatí vládnou nad dělníky jedině proto, že dělníci chtějí právě takovým způsobem vládnouti nad svým brat­rem ‒ dělníkem. Proto právě ‒ že chápou život stejně ‒ dělníci vlastně ani nemohou povstati proti svým utiskovatelům. Ač je těžké porobení dělníkovo, jímž trpí od vlády a bohatých, on v hloubi duše ví, že by si právě tak počínal a možná i počíná v malém vůči svým bratrům. Dělníci se spoutali touhou zotročiti jeden druhého, a proto jest snadné, aby je zotročili obratní lidé, kteří již na sebe strhli moc a síly.

Kdyby se dělníci neskládali právě z takových otrokářů jako vládci a bohatí, kteří hledí jen, jak by si zaopatřili blahobyt, využívajíce bídy bližního, nýbrž kdyby žili jako bratři, pamětlivi jsouce jeden druhého a pomáhajíce si vzájemně, nikdo by jich nemohl zotročiti. A proto zbývá dělníkům jediný prostředek, aby se osvobodili od té poroby, v níž je drží vládnoucí a bohatí: zříci se těch zásad, kterými se řídí ve svém žití, tj. přestati sloužit mamonu a začíti sloužit Bohu.

Sociální otázky, Dělnému lidu, s. 152