Ladění v zápasech utrpení [e-kniha]
220 Kč
Ladění v zápasech utrpení se řadí k tzv. „křesťanským řečem“, přímému sdělení. V sedmi kapitolách rozebírá autor spisu tzv. radosti z různého druhu utrpení, které mění tíži života (viděno světsky) v lehkost (viděno křesťansky). Křesťan, který se vzdal své vůle (světského nazírání života: člověka-zvířete) se na všechno dívá obráceně, všechny pojmy chápe obráceně, protože se sám (jako křesťan) „obrátil“. O radostech z tohoto obrácení jsou tato životní ladění v zápasech utrpení, nechť se týkají soužení, chudoby, neúspěchu atp.
Ladění v zápasech utrpení
Uvnitř člověka je hlas věčnosti, jenž chce být slyšen, a aby došel sluchu, používá rámusu soužení. Když tedy pomocí soužení umlknou všechny vedlejší hlasy, uslyšíme tento vnitřní hlas.
Tak hluboko tkví vzdělavatelnost. Abychom ji našli, musíme jako při hloubení studny vrtat mnoho, mnoho sáhů, pak také proud vystříkne tím výše. Nejdříve musíme pozorně přihlédnout, abychom našli to, co děsí, a to se pak ke vzdělavatelnosti chová jako proutek na hledání vody k prameni: kde se proutek ohne, je u dna zdroj, a tam, kde je něco děsivého, je v základě nablízku vzdělavatelnost. Když si nejdříve dobře prohlédneme to, co děsí, pak přihlédneme znovu a najdeme to, co vzdělává.
Z knihy Ladění v zápasech utrpení
Vzdělavatelnost je sama sebou tak jistá, sama v sobě spolehlivá. Není třeba bát se zděšení, jež by vzdělávání bránilo, není třeba udržovat je změkčile v pozadí, jen abychom je udělali příjemnější, protože přispívá ke zničení vzdělávání. Na druhé straně však je vzdělavatelnost právě ve zděšení. Vzdělavatelnost působí tak vítězně, že to, co na první pohled vypadá jako nepřítel, se stává předpokladem, sluhou a přítelem. Dokáže-li lékařské umění přemoci potíže a proměnit jed na lék, potom se daleko nádherněji ve vzdělavatelnosti promění úděs ve vzdělání.
Kniha Ladění v zápasech utrpení vychází opět ve vynikajícím překladu česko-dánské znalkyně Kierkegaardových děl, paní Marie Mikulové Thulstrupové.
| Název |
Ladění v zápasech utrpení |
|---|---|
| Autor |
Søren Aabye Kierkegaard |
| Překlad |
Marie Mikulová-Thulstrupová |
| Nakladatelství |
Michal Legelli |
| Vazba Před přidáním knihy do košíku vyberte typ vazby kliknutím na Vámi zvolenou variantu. |
e-kniha |
| EAN |
9788088329367 |
| ISBN |
978-80-88329-36-7 |
| Počet stran |
64 |
| Rok vydání |
2020 |
Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.
DOPRAVA
K expedici našich ručně šitých knih využíváme dopravní společnosti Zásilkovna (Packeta), a to jak v rámci CZ/SK, tak v rámci celé EU i mimo ni. Maximálně si dáváme záležet, aby knihy byly baleny a chráněny tak, aby nedošlo při přepravě - od doby, kdy knihy odesíláme až po dobu, kdy Vám přijdou do rukou - k jakémukoli poškození.
DORUČENÍ
- Doručení na výdejní místo pro CZ/SK
- Doručení domů pro CZ/SK
- V případě objednávky do jiných krajin EU (i mimo ně) nás kontaktujete mailem pro rychlé vyřízení.
- E-knihy jsou ihned ke stažení po zpracování objednávky
Knihy skladem odesíláme obvykle do 24-48 hodin od objednávky (v případě aktuální práce na knize, informujeme zákazníka mailem či telefonicky o přesném datu expedice). Doba doručení trvá povětšinou 24 hodin dle vytíženosti dopravce.
CENA PŘEPRAVY CZ
-
- zásilka do 5 kg 90 Kč
- zásilka od 5,01 do 15 kg 170 Kč
-
- zásilka do 5 kg 120 Kč
- zásilka od 5,01 do 15 kg 170 Kč
CENA PŘEPRAVY SK
- zásilka do 5 kg 110 Kč
- zásilka od 5,01 do 15 kg 200 Kč
- zásilka do 2 kg 150 Kč
- zásilka od 2,01 do 5 kg 165 Kč
- zásilka od 5,01 do 10 kg 195 Kč
- zásilka od 10,01 do 15 kg 230 Kč
Související produkty
Sociální otázky
Sociální otázky ‒ jistým způsobem pokračování a prohloubení myšlenek z předešlého titulu, třetího svazku KLNT: Co máme tedy dělati? ‒ obsahují drobné, zato však svojí naléhavostí a hloubkou závažné statě, které neztratily pranic na své aktuálnosti: Otroctví naší doby, Kde je východisko?, Jediný prostředek, Dělnému lidu, Požadavky lásky a Věřte sobě. Jediné, co se změnilo, oproti počátku 20. století, je vskutku JEN forma ‒ kulisy a loutkovodiči, kdy podstata, jev v zastřenější a sofistikovanější podobě, zůstala stejná a dýchá nadále svým umrlčím dechem. Není lehké číst tento spis... Existují proto jen dvě možnosti, jak se s ním vypořádat (a v podstatě s celým Tolstým): najít pro sebe ospravedlnění (tedy ignorovat jej), nebo VYSTŘÍZLIVĚT!
Co máme tedy dělati?
Co máme tedy dělati, kniha třetího svazku Knihovny LNT, stěžejní sociálně-filosofické dílo autora, rozebírající podstatu otroctví mezi lidmi a snahu o pochopení její příčiny a možného odstranění. Tolstoj nás na úvod spisu zasvěcuje do vlastních snah po zmírnění bídy, zavádí nás do chudinských čtvrtí Moskvy, aby onedlouho na to vyšel z vlastního klamu samaritána a zkoumal příčiny a možnosti, které vězí hluboko v nás samých! Tolstého spis není ideologií, nýbrž tvrdou konfrontací prvně autora vůči sobě samému (jakožto samotného otrokáře), a následně konfrontací s předsudky učeného názoru o dělbě práce, založené na tezích apologetů každé doby (kapitalistických i komunistických), kteří vždy stáli v opozici vůči zápasu těch, kteří se měli na jejich filosofii „života“, pohodlí a tzv. pokroku podílet.
Stručný výklad evangelia
Stručný výklad evangelia, raritní spis zařazený do šestého svazku Knihovny LNT (plně revidovaný text z roku 1895) patří k jedinečnému vyjádření pravého učení Ježíše Krista. Unikátní, propracované dílo, v němž Lev Tolstoj na základě kritické znalosti evangelijních textů, a jeho smyslu, uspořádal zvěst Ježíše Krista v „jedno“ evangelium, je oproštěné od účelových vpisků církve, nánosů zázraků (apologetiky prvních generací křesťanů) a především od hrubého pavlovského, krvavého „talmudu“, který nejvíce zploštil a zatemnil jasné Ježíšovo učení.
Skutky lásky
Skutky lásky, tak nazývá Kierkegaard svůj spis a doplňuje jej podtitulem „několik křesťanskými úvah ve formě proslovů“. Snad by bylo rovněž příhodné nazvat tyto Skutky lásky spíše bodavými, láskyplnými epištolami. Skutky lásky, láska sama o sobě, jsou zde pojaty totiž navýsost křesťansky, nikoli básnicky, lidsky! Jak by se proto nemohly vyhnout možnému (lidskému!) pohoršení a nepochopení! V předmluvě ke knize Skutky lásky sám autor upozorňuje, a nikoli neprávem: „Tyto křesťanské úvahy jsou ovocem mnohého přemítání a mají být chápány pozvolna, i lehce; jistě budou velice těžké, kdyby je někdo jen zběžně a zvědavě pročetl.
Starosti pohanů [e-kniha]
Starosti pohanů: „Které pokušení v sobě uzavírá všechna ostatní pokušení? – Je to odstranění Boha, přestat být člověkem. Otročíme nejbídnějšímu poddanství šílenství, v nadbytku otročíme za jídlo a pití, v bohatství otročíme za peníze a sami sobě jsme prokletím, přirozenosti hnusem a pro pokolení jsme nákazou. Starost nakonec svou kořist pozře. Jako uschlé dřevo ve tmě svítí, jako světélka výparu čarují v mlhách, tak vypadá pro druhé ve třpytu své pozemské povýšenosti člověk bez Boha. Jeho já však nežije, jeho nejniternější bytost je strávena a vysáta ve službě nicotnosti.“
Evangelium utrpení [e-kniha]
Evangelium utrpení přináší v sedmi pojednáních zdůvodnění a rozbor utrpení, jimiž musí věřící v životě projít, neboť jsou křesťanům Novým zákonem (požadavky života) předurčena: nést svůj kříž, jít s ním sám a nést jej tak, aby byl lehký („rozkošný“). K tomu musí věřící, nechce-li se klamat, odumřít vlastní vůli (světu – za nějž se obyčejně člověk schovává a nejúčinněji tak niveluje svoji duši a poměr k Bohu). Věřící má Krista následovat.
Nemoc k smrti [e-kniha]
Nemoc k smrti, napsaná roku 1849, je mistrnou psychologickou úvahou o ztrátě člověkova já a jeho zoufalství. Kierkegaard užívá pro svůj spis obměnu Kristova výroku z evangelia Jana kap. 11, v. 4., kdy v úvodu spisu píše: „Trýzní v zoufalství je, že se umřít nemůže… Nemoc k smrti je tedy totéž co nemoci umřít, ale ne tak, jako by ještě zbývala naděje na život; beznaděj spočívá v tom, že chybí i ta poslední naděje, smrt."
Okamžik
Okamžik je dílo, které v posledním roce svého života (roku 1855) píše Kierkegaard, aby jej adresoval, jak sám říká, současníkovi. Nazývá jej příznačně tedy Okamžik - soubor deseti takzvaných sešitů (poslední, desátý, byl vydán posmrtně), v nichž se dánský myslitel a filosof vypořádává jako revizor křesťanství s „křesťanstvem“ – tedy s tím, co drží podobu křesťanství podle jména (s pokrytectvím), co znivelovalo po dobu 1 800 let Kristovo učení (křesťanské učení, tedy učení o životě), aby z něj učinilo pouhý žvást a frašku poplatnou lidské vychytralosti, kdy se stalo křesťanství světskostí „par excellence“!
Recenze
Vymazat filtryZatím zde nejsou žádné recenze.