22. června 2020

Kdo je vinen?

Horko ve velkém voze třetí třídy, rozpáleném za celý den sluncem a množstvím lidí, bylo tak dusné, že Něchljudov nešel do vozu, nýbrž zůstal na plošině. Ale ani zde nebylo co dýchat, a Něchljudov vdechl celou hrudí teprve tehdy, když
10. června 2020

Neferehorovo proroctví

Jednoho dne přišli dvořané ke králi pozdraviti ho, a Jeho Veličenstvi řekl správci pokladu, jenž byl po jeho boku: „Pospěš a přiveď mi dvořany, ať sem vejdou k dnešnímu pozdravu!” Byli k němu ihned přivedeni. Když vešli, pozdravili ho, jak
13. dubna 2020

Kázání na hoře (pravý smysl učení Ježíše Krista)

A tak, když jsem pochopil zákon Kristův jako zákon Kristův a nikoli jako zákon Mojžíšův a Kristův, a když jsem pochopil onu větu tohoto zákona (neprotiviti se zlu násilím), která přímo zavrhuje zákon Mojžíšův, všecka evangelia, místo dřívější nejasnosti, rozptýlenosti,
13. dubna 2020

Zastupitelská vláda

Politická organizace se nemění dle libosti zákonodárců; může sice změnit jméno, může mít dnes formu monarchie, zítra republiky, nepodléhá však rovnocenné změně; uzpůsobuje se a vytváří dle hospodářského režimu, jehož je vždy výrazem a zároveň i potvrzením a ochráncem. Jestli
11. dubna 2020

Nezbytnost revoluce

V životě lidstva jsou doby, kdy se vnucuje současně ve všech ohledech nutnost strašlivého otřesu, převratu, který by pohnul společností až do útrob. V takových dobách se přiznává každý upřímný člověk, že nynější poměry nemohou potrvat, že je třeba velikých
24. srpna 2017

Nová Heloïsa – metafyzika lásky

Člověk sám o sobě, drahý milenče, musel by být již velmi zvrhlý a zkažený, aby v něm příroda, její esence, která nese odraz všeho nebeského Dobra, nevyvolala žádný cit či vášeň, aby co jen na chvíli v ní nepocítil smyslu
16. srpna 2017

Elysium – tíha a milost bytí

Moje noblesa zůstala příliš vysoko a já jsem se ocitl příliš nízko, hluboko a sám, aby mne bylo možné slyšet a zachránit. Seděl jsem na čas na ruinách svého Chrámu – na dně propasti, tváří v tvář nejzazší prázdnotě. Dny,
26. června 2017

Juráňova dolina – vůně myrhy

Sedám si k tichému potůčku, protékajícím Juráňovou dolinou, a plně se ztotožňuji s jeho pomíjivostí. Jako bych zde odhazoval vše prázdné a marné a pozoroval, jak řeka odnáší vše po proudu času – v tichosti a bezvýznamnosti. Odnáší nejen moji
15. ledna 2017

Rešovský vodopád – o ženě, mechu a kapradí

Mezi potůčkem a skalkou, mezi mechem a kapradím, jehož klenbu tvoří pouhé nebe a hvězdy, objevuji vůli a naději, kterou oživuje pouze Bůh. Není to potůček sám, není to mech ani kapradí, zdaleka to není hvězdné nebe, které je toho
4. prosince 2016

Zpověď starce své doby – vlády tmy

Žil jsem, jak žijí lidé mé doby. Ohlupoval jsem druhých i sebe sama a snažil se zároveň všechny kolem vést k nápravě! Nevěřil jsem v nic – jen v sílu a požadavky své osobnosti; svého osobního blaha a prospěchu. Nyní,
5. října 2016

Plačlivé – hora, která přestala plakat

Zatoužil jsem alespoň jednou za život navštívit tuto zimní krásu, zastavenou jako by v čase; nevědomý si, čím se stává ve svém účinku. Tedy alespoň pro toho, kdo k ní směřuje s obnaženým srdcem a vědomím si své tíže –
17. září 2016

Oravská dědina – o lidech mezi lidmi

V podhůří Roháčů, ve skrytu před světem, rozprostírá se okouzlující zem – dědinka chráněná posvátnými masivy Sivého vrchu a Osobité. Vysoké smrky, protékající malebný Studený potok, trávníky, kterých se ruka člověka nesnaží ještě zadusit betonem, domečky ve své prostotě a
22. srpna 2016

Oblazy – aforismy samoty

Neustále se přesvědčuji, jak důležité je vlastní, upřímné ztišení. Tichá modlitba v horách a lesích, nejvíce však v samotném srdci Jedince. Samota, to je skutečná gilotina našich hodnot! Nejbližší přítel, který Vám nikdy nenamluví lež a nenalíčí bohatství, je-li podstatou
1. srpna 2016

Prosiecká dolina – mystérium jara

Každý rok, každé jaro, procházím se touto vzkříšenou scenérií krásy, Prosieckou dolinou s jejím potůčkem. Procházím se procesem, jemuž je podrobena duše samotného člověka. Po časech chladu raší pupeny a květy, na obzoru vychází Slunce, jehož teplé, jarní paprsky zahřívají
22. července 2016

Člověk bez masky – otroctví naší doby

Choromyslná doba generuje choromyslné potřeby a své lokaje – zotročovat a ždímat ze suché houby poslední centy, vyždímat lidská srdce, důstojnost, zpochybnit Pravdu i poslední stopy víry v dobro, a přiživit se tak na bídě člověka. Existuje jen jediná oficiální
15. července 2016

Roháče – Na křídlech bohyně Maat

Vše se upokojilo, je ticho, existuje jen božský klid. V bouři, kdy se choulí lidská srdce do svých nor, nastal pokoj. Představ si život bez člověka, čtenáři, a doznáš, kdo učinil tuto zem doupětem lotrů a lupičů. Nade mnou svítí

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Založit účet?