O životě
340 Kč – 620 Kč
O životě, druhý svazek Knihovny LNT přináší čtenáři v novém vydání pohled ruského myslitele na otázky, týkající se života, tedy poměru člověka vůči světu. Na úvahách a nesčetných přirovnáních ukazuje a připomíná Tolstoj každému věky dostupné, rozumné poznání života, oproti zastřenému učení světa – zákoníků (vědců) a farizeů (duchovních). Ukazuje, krom samotné odpovědi, že jak jedni, tak druzí, kteří si přivlastnili výklad života (ve zdánlivě vzájemném nesouladu), neodpovídají na samu otázku života, ba spíše v přímém rozporu k ní odpovídají na vše možné, co je životu zcela vzdálené.
O životě
Od doby Tolstého spisu O životě uběhlo řadu let, ba spojují se v sobě již tři staletí, kdy věda mezitím dosáhla nebývalým způsobem nových poznatků (stejně tak jako do té doby!) – avšak cíl zkoumání, premisa života, zůstala dosud postavena stejně mylně a stejně mylné jsou logicky ke vztahu k životu i její závěry. Otázka a její odpověď, co je to sám život, jemuž se podrobuje každý člověk dnes a denně – smysl utrpení, strasti, ale rovněž blaha, zůstává nadále zatemněna přímo úměrně tomu, jak vzdáleně se lidé naučili pohlížet na samotný předmět života, který falešnou vědou a náboženstvím přejali.
Člověk zkoumá život jenom proto, aby život byl lepší. Tak také zkoumali život lidé, kteří postrkují lidstvo na dráze vědění. Avšak zároveň s těmito pravými učiteli a dobrodinci lidstva vždy byli a jsou podnes badatelé, kteří spouštějí ze zřetele cíl bádání a místo toho rozebírají otázku o tom, z čeho pochází život, čím se točí mlýn? Jedni ujišťují, že vodou — druzí, že mechanismem. Spor se rozdmychuje a předmět úvahy se pořád více a více vzdaluje a konečně se zaměňuje předměty jinými.
Pro zvíře, které nemá rozumného vědomí, jež by mu ukazovalo bídu a konečnost jeho existence, je blaho osobnosti a z něho plynoucí zachování druhu osobnosti nejvyšším cílem života. Pro člověka je však osobnost jenom oním stupněm existence, z něhož se mu objevuje opravdové blaho jeho života, které nespadá v jedno s blahem jeho osobnosti.
O životě, kap. XV, s. 73
| Hmotnost | - |
|---|---|
| Rozměry | - |
| Název |
O životě |
| Autor |
Lev Nikolajevič Tolstoj |
| Překlad |
Vl. Křížek |
| Nakladatelství |
Michal Legelli |
| Vazba Před přidáním knihy do košíku vyberte typ vazby kliknutím na Vámi zvolenou variantu. |
ručně šitá kniha ,e-kniha |
| EAN |
9788088329664 |
| ISBN |
978-80-88329-66-4 |
| Počet stran |
160 |
| Rok vydání |
2023 |
Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.
DOPRAVA
K expedici našich ručně šitých knih využíváme dopravní společnosti Zásilkovna (Packeta), a to jak v rámci CZ/SK, tak v rámci celé EU i mimo ni. Maximálně si dáváme záležet, aby knihy byly baleny a chráněny tak, aby nedošlo při přepravě - od doby, kdy knihy odesíláme až po dobu, kdy Vám přijdou do rukou - k jakémukoli poškození.
DORUČENÍ
- Doručení na výdejní místo pro CZ/SK
- Doručení domů pro CZ/SK
- V případě objednávky do jiných krajin EU (i mimo ně) nás kontaktujete mailem pro rychlé vyřízení.
- E-knihy jsou ihned ke stažení po zpracování objednávky
Knihy skladem odesíláme obvykle do 24-48 hodin od objednávky (v případě aktuální práce na knize, informujeme zákazníka mailem či telefonicky o přesném datu expedice). Doba doručení trvá povětšinou 24 hodin dle vytíženosti dopravce.
CENA PŘEPRAVY CZ
-
- zásilka do 5 kg 90Kč
-
- zásilka do 5 kg 120 Kč
-
- při platbě nad 3 500 Kč
- při váze balíka nad 5 kg
CENA PŘEPRAVY SK
- zásilka do 5 kg 120Kč
- zásilka do 2 kg 140 Kč
- zásilka do 5 kg 160 Kč
- při platbě nad 3 500 Kč
- při váze balíka nad 5 kg
Související produkty
Parerga a paralipomena 1
Parerga a paralipomena 1, jež německému voluntaristovi vynesla svého času popularitu a pozitivně ovlivnila široké přijetí i jeho hlavních děl, obsahuje statě: „Náčrt dějin učení o ideálním a reálném“; „Fragmenty k dějinám filosofie“; sžíravou polemiku s autory německé klasické filosofie: „O univerzitní filosofii“, kdy premisy v ní vyřčené lze vztáhnout k dnešnímu poučení i mimo katedry filosofie. Následuje exkurs do tématu lákavého snad ve všech dobách: „Pokus o duchařství a co s tím souvisí“, kterému předchází krátká, ale neméně zajímavá stať: „Transcendentní přemítání o zjevné záměrnosti v osudu jednotlivce“; první svazek završují slavné „Aforismy k životní moudrosti“, z nichž mnoho si drží stále svoji platnost a aktuálnost.
O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu
O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu, dílo, jež vyšlo poprvé roku 1813 a ještě za Schopenhauerova života bylo reeditováno, neboť se podle jeho slov stalo „základní stavbou celého jeho systému“, je autorovou doktorskou disertační prací. Obsahuje všechny základní autorovy myšlenky, dále pak rozvíjené v ostatních jeho pracích, především v jeho hlavním dvousvazkovém díle Svět jako vůle a představa. Po 34 letech po prvním vydání je ještě zaktualizoval, takže není pouze suchým výčtem principů světa jako představy, a vůle stojící v jeho základu, ale je osvěženo šťavnatými komentáři k oficiální katedrové filosofii, jíž nejde o pravdu, ale o peníze, což, žel, jistě nebyl problém jen Schopenhauerovy doby.
Svět jako vůle a představa 2
Svět jako vůle a představa 2 je k pochopení celku nezbytnou součástí. Před čtenářem se rozprostírá svět bez příkras, jako kdysi Šákjamunimu za hranicemi jeho paláce (nepoznání), kde nalézá všudypřítomnou bezútěšnost, strádání, nemoci a smrt, … a hledá porozumění a spásu. Prvním osvobozením, byť krátkodobým, je v tomto životě stav estetického vykoupení, povznese-li se intelekt nad svoji službu vůli, což se děje při tvorbě umění či jeho pozorování, při sledování samotných idejí světa (čistě v platónském smyslu) bez závislosti na její podstatě, tedy ve vůleprostém nazírání.
Svět jako vůle a představa 1
Svět jako vůle a představa 1: stěžejní dílo A. Schopenhauera, v němž autor ve čtyřech částech dopodrobna rozebírá koncept své metafyziky: vůle na straně jedné (Kantem nevyřčená věc o sobě) - to o sobě jsoucí; a představy na straně druhé - názor nazírajícího; nikoli bezdůvodně odkazuje Schopenhauer na úvod ke znalosti Kanta, ale rovněž i Upanišad (učení o átmanu a máje) či Buddhovu učení. Schopenhauer je mnohdy nazýván pesimistou - to by byl však omyl - oproti dogmatickému šarlatánství je pouze syrově pravdivý: a to se nenosí! Dává osvobození, avšak jen za předpokladu, že jsme schopni sami slézt z kurulských výšin „svého" já a myslet sami za sebe! Jako nedílnou součást doporučujeme i druhou, neméně vynikající část spisu: Svět jako vůle a představa 2.
Skutky lásky
Skutky lásky, tak nazývá Kierkegaard svůj spis a doplňuje jej podtitulem „několik křesťanskými úvah ve formě proslovů“. Snad by bylo rovněž příhodné nazvat tyto Skutky lásky spíše bodavými, láskyplnými epištolami. Skutky lásky, láska sama o sobě, jsou zde pojaty totiž navýsost křesťansky, nikoli básnicky, lidsky! Jak by se proto nemohly vyhnout možnému (lidskému!) pohoršení a nepochopení! V předmluvě ke knize Skutky lásky sám autor upozorňuje, a nikoli neprávem: „Tyto křesťanské úvahy jsou ovocem mnohého přemítání a mají být chápány pozvolna, i lehce; jistě budou velice těžké, kdyby je někdo jen zběžně a zvědavě pročetl.
Ladění v zápasech utrpení [e-kniha]
Ladění v zápasech utrpení se řadí k tzv. „křesťanským řečem“, přímému sdělení. V sedmi kapitolách rozebírá autor spisu tzv. radosti z různého druhu utrpení, které mění tíži života (viděno světsky) v lehkost (viděno křesťansky). Křesťan, který se vzdal své vůle (světského nazírání života: člověka-zvířete) se na všechno dívá obráceně, všechny pojmy chápe obráceně, protože se sám (jako křesťan) „obrátil“. O radostech z tohoto obrácení jsou tato životní ladění v zápasech utrpení, nechť se týkají soužení, chudoby, neúspěchu atp.
Vzkříšení
Vzkříšení, vrcholné beletristické dílo Lva Tolstého, jedinečné svým sociálním a psychologickým přesahem, představuje monumentální rozbor společnosti a člověka v ní, a to nejen Ruska konce 19. století. Na příběhu knížete Dmitrije Něchljudova a Jekatěriny Maslovové, prostitutky, obviněné ze zabití a krádeže, nás zavádí Tolstoj postupně do víru osudů nejen hlavních hrdinů, ale zároveň i do všech vrstev společnosti – do zákoutí každé duše, spolupodílející se tak pečlivě, jakoby v paktu, na panujícím klamu života a jeho utrpení.
Pojednání o principech lidského poznání
Pojednání o principech lidského poznání: drobné svým rozsahem ovšem bohaté svou myšlenkou je dodnes ne zcela pochopené dílo anglického filosofa idealismu George Berkeleyho. Je-li Pojednání o principech lidského poznání, se svým esse est percipii (bytí je vnímání), bráno v duchu západní tradice (kde je dosud možné, že hmota „jedná“, že je nezávislá na vnímání, tedy čistě materailisticky), bude stejně tak dnes jako na svém počátku, roku 1710, jen těžko stravitelné pro všechny, kteří si navykli na dualistický pohled světa nebo na jeho ještě hrubší představu výlučné hmoty a nekonečného prostoru!
Recenze
Vymazat filtryZatím zde nejsou žádné recenze.