Sociální otázky

Sociální otázky

Čím to jest tedy, že ta malá hrstka lidí slabých, zahálčivých, ničeho neumějících a nic nechtějících dělat, vládne nad miliony dělníků? Jest jen jediná odpověď: jest to tím, že se dělníci ve svém žití řídí stejnými pravidly a zákony, jimiž se řídí jejich utiskovatelé.

Vládci a bohatí vládnou nad dělníky jedině proto, že dělníci chtějí právě takovým způsobem vládnouti nad svým bratrem ‒ dělníkem. Proto právě ‒ že chápou život stejně ‒ dělníci vlastně ani nemohou povstati proti svým utiskovatelům. Ač je těžké porobení dělníkovo, jímž trpí od vlády a bohatých, on v hloubi duše ví, že by si právě tak počínal a možná i počíná v malém vůči svým bratrům. Dělníci se spoutali touhou zotročiti jeden druhého, a proto jest snadné, aby je zotročili obratní lidé, kteří již na sebe strhli moc a síly. Kdyby se dělníci neskládali právě z takových otrokářů jako vládci a bohatí, kteří hledí jen, jak by si zaopatřili blahobyt, využívajíce bídy bližního, nýbrž kdyby žili jako bratři, pamětlivi jsouce jeden druhého a pomáhajíce si vzájemně, nikdo by jich nemohl zotročiti. A proto zbývá dělníkům jediný prostředek, aby se osvobodili od té poroby, v níž je drží vládnoucí a bohatí: zříci se těch zásad, kterými se řídí ve svém žití, tj. přestati sloužit mamonu a začíti sloužit Bohu.