O vůli v přírodě
3 090 Kč
O vůli v přírodě přináší bohaté doklady Schopenhauerova metafyzického učení hned z několika oborů (z humanitních i přírodních věd). Autorův postup se line od medicínských disciplín fyziologie, patologie a anatomie přes fyziologii rostlin až k astronomii, se završením v odkazech na lingvistiku, sinologii (s ohledem k buddhismu) i na animální magnetismus (hypnózu) a magii, soustřeďujících se na vůli. Jestliže bychom měli z výše řečeného výčtu doplnit, pak každý, kdo je obeznámen např. s embryologií či kosmogonickými představami archaických kultur (nejen Indů, ale i starých Egypťanů, stejně jako Mayů), nalezne nevyhnutelně ty samé nutné postuláty, které autor ve svém díle O vůli v přírodě uvádí na důkaz svého učení, kde se vůle objektivizuje v jev (představu).
O vůli v přírodě
Při „opomenutí“ ideality světa (ať již z neznalosti či záměrně), mohou dodnes existovat ony hrubé představy kreacionismu na straně jedné (původně vzešlé z hlubokého archetypálního mýtu Enúma Eliš) a darwinismu na straně druhé (lišícího se oproti prvému jen formou, nikoli obsahem), kde oba systémy, uvrženy v nejhrubší materialismus (a tedy omyl), považovaly a stále považují prostor a čas za reálně jsoucí, za věc samu o sobě. Když k dílu přičteme autorův jiskřivý literární styl a břitké kritické poznámky, není nic, co by člověka k četbě tohoto díla nemohlo vábit…
Sledujte nesčetné podoby zvířat, jak je přece každé naprosto jen odrazem svého chtění, viditelným vyjádřením volních snah, jež vytvářejí jeho charakter. Podoby jsou pouze obrazem různosti charakterů. Rvavá, na boj a loupežení zaměřená zvířata mají děsivé zuby a drápy a silné svaly, jejich zrak proniká do dáli, zejména když jako orel a kondor vystopují svou kořist ze závratné výše.
Bázlivá zvířata, jež nehledají spásu v boji, ale v útěku, mají místo všech zbraní lehké, rychlé nohy a ostrý sluch, který si u nejbázlivějšího z nich, zajíce, dokonce vyžádal nápadné prodloužení vnějších slechů. Vnějšku odpovídá vnitřek: masožravci mají krátká střeva, býložravci dlouhá k delšímu procesu asimilace; k velké svalové síle a iritabilitě patří silná respirace a rychlý krevní oběh, reprezentovaný příslušnými orgány jako nutnými podmínkami. Rozpor není nikdy možný. Každé zvláštní úsilí vůle se projevuje ve zvláštní modifikaci podoby.
O vůli v přírodě, Srovnávací anatomie, s. 64
| Hmotnost | - |
|---|---|
| Rozměry | - |
| Název | O vůli v přírodě |
| Autor | Arthur Schopenhauer |
| Překlad | Milan Váňa |
| VazbaPřed přidáním knihy do košíku vyberte typ vazby kliknutím na Vámi zvolenou variantu. | e-kniha, ručně šitá kniha |
| EAN | 9788088329886 |
| ISBN | 978-80-88329-88-6 |
| Počet stran | 160 |
| Rok vydání | 2023 |
Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.
DOPRAVA
K expedici našich ručně šitých knih využíváme dopravní společnosti Zásilkovna (Packeta), a to jak v rámci CZ/SK, tak v rámci celé EU i mimo ni. Maximálně si dáváme záležet, aby knihy byly baleny a chráněny tak, aby nedošlo při přepravě - od doby, kdy knihy odesíláme až po dobu, kdy Vám přijdou do rukou - k jakémukoli poškození.
DORUČENÍ
- Doručení na výdejní místo pro CZ/SK
- Doručení domů pro CZ/SK
- V případě objednávky do jiných krajin EU (i mimo ně) nás kontaktujete mailem pro rychlé vyřízení.
- E-knihy jsou ihned ke stažení po zpracování objednávky
Všechny knihy jsou dostupné pouze na objednávku, šité pro individuálního zákazníka, proto je nutné počítat s dobou dodání 2-4 týdny. Pro více informací nás můžete kontaktovat prostřednictvím kontaktního formuláře či mailu. Doba doručení trvá povětšinou 24 hodin od předání zásilky dopravci a dle vytíženosti dopravce.
CENA PŘEPRAVY CZ & SK
- ZDARMA
Související produkty
Ústava
Ústava, stěžejní Platónovo dílo, nyní dostupné českému čtenáři v jeho nejnovějším překladu od Radislava Hoška podle kritického vydání řeckého originálu. Platónova Ústava patří mezi jedny z nejzávažnějších děl autorova bohatého odkazu. Krom důkladného rozboru tzv. ideální společnosti, založené na filosofech, kterou prezentuje Platón v dialogu ústy Sókrata, stala se Ústava rovněž i základním pilířem novověké idealistické filosofie - oním hledáním "věci o sobě" za oponou jevového světa (viz Podobenství o jeskyni). Platónova Ústava by jistě neměla chybět v hledáčku nikoho, kdo se zajímá o poctivou filosofii a hledá či si utřiďuje odpovědi na otázky nejen společenské, náboženské a mravní. Kniha je opatřena nadto nejen fundovanou předmluvou Petra Horáka, ale i dostatečným poznámkovým aparátem k pochopení všech nuancí Platónova textu.
Sociální otázky
Sociální otázky ‒ jistým způsobem pokračování a prohloubení myšlenek z předešlého titulu, třetího svazku KLNT: Co máme tedy dělati? ‒ obsahují drobné, zato však svojí naléhavostí a hloubkou závažné statě, které neztratily pranic na své aktuálnosti: Otroctví naší doby, Kde je východisko?, Jediný prostředek, Dělnému lidu, Požadavky lásky a Věřte sobě. Jediné, co se změnilo, oproti počátku 20. století, je vskutku JEN forma ‒ kulisy a loutkovodiči, kdy podstata, jev v zastřenější a sofistikovanější podobě, zůstala stejná a dýchá nadále svým umrlčím dechem. Není lehké číst tento spis... Existují proto jen dvě možnosti, jak se s ním vypořádat (a v podstatě s celým Tolstým): najít pro sebe ospravedlnění (tedy ignorovat jej), nebo VYSTŘÍZLIVĚT!
Co máme tedy dělati?
Co máme tedy dělati, kniha třetího svazku Knihovny LNT, stěžejní sociálně-filosofické dílo autora, rozebírající podstatu otroctví mezi lidmi a snahu o pochopení její příčiny a možného odstranění. Tolstoj nás na úvod spisu zasvěcuje do vlastních snah po zmírnění bídy, zavádí nás do chudinských čtvrtí Moskvy, aby onedlouho na to vyšel z vlastního klamu samaritána a zkoumal příčiny a možnosti, které vězí hluboko v nás samých! Tolstého spis není ideologií, nýbrž tvrdou konfrontací prvně autora vůči sobě samému (jakožto samotného otrokáře), a následně konfrontací s předsudky učeného názoru o dělbě práce, založené na tezích apologetů každé doby (kapitalistických i komunistických), kteří vždy stáli v opozici vůči zápasu těch, kteří se měli na jejich filosofii „života“, pohodlí a tzv. pokroku podílet.
O vidění a barvách
O vidění a barvách - ačkoli se jedná o jeden z prvních spisů AS, často ignorovaný pro svoji kontroverzi, dostalo se mu (snad možná proto) prvního českého překladu až po více jak 200 letech. Dílko O vidění a barvách je přitom nedílnou součástí Schopenhauerova idealistického náhledu na svět, sepsané roku 1815 (vydané o rok později), k němuž se v průběhu svých následných prací nejednou odkazuje. Předkládáme čtenáři nejen podobu jeho druhého, respektive třetího, finálního vydání (tedy vydání, které autor po 40 letech mohl ještě důkladněji promyslet a doplnit o nejzajímavější dodatky, jak sám píše), ale zároveň i poslední chybějící překlad, kterému bylo nutno dostát k naplnění celého odkazu německého filosofa...
Parerga a paralipomena 1
Parerga a paralipomena 1, jež německému voluntaristovi vynesla svého času popularitu a pozitivně ovlivnila široké přijetí i jeho hlavních děl, obsahuje statě: „Náčrt dějin učení o ideálním a reálném“; „Fragmenty k dějinám filosofie“; sžíravou polemiku s autory německé klasické filosofie: „O univerzitní filosofii“, kdy premisy v ní vyřčené lze vztáhnout k dnešnímu poučení i mimo katedry filosofie. Následuje exkurs do tématu lákavého snad ve všech dobách: „Pokus o duchařství a co s tím souvisí“, kterému předchází krátká, ale neméně zajímavá stať: „Transcendentní přemítání o zjevné záměrnosti v osudu jednotlivce“; první svazek završují slavné „Aforismy k životní moudrosti“, z nichž mnoho si drží stále svoji platnost a aktuálnost.
O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu
O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu, dílo, jež vyšlo poprvé roku 1813 a ještě za Schopenhauerova života bylo reeditováno, neboť se podle jeho slov stalo „základní stavbou celého jeho systému“, je autorovou doktorskou disertační prací. Obsahuje všechny základní autorovy myšlenky, dále pak rozvíjené v ostatních jeho pracích, především v jeho hlavním dvousvazkovém díle Svět jako vůle a představa. Po 34 letech po prvním vydání je ještě zaktualizoval, takže není pouze suchým výčtem principů světa jako představy, a vůle stojící v jeho základu, ale je osvěženo šťavnatými komentáři k oficiální katedrové filosofii, jíž nejde o pravdu, ale o peníze, což, žel, jistě nebyl problém jen Schopenhauerovy doby.
Svět jako vůle a představa 1
Svět jako vůle a představa 1: stěžejní dílo A. Schopenhauera, v němž autor ve čtyřech částech dopodrobna rozebírá koncept své metafyziky: vůle na straně jedné (Kantem nevyřčená věc o sobě) - to o sobě jsoucí; a představy na straně druhé - názor nazírajícího; nikoli bezdůvodně odkazuje Schopenhauer na úvod ke znalosti Kanta, ale rovněž i Upanišad (učení o átmanu a máje) či Buddhovu učení. Schopenhauer je mnohdy nazýván pesimistou - to by byl však omyl - oproti dogmatickému šarlatánství je pouze syrově pravdivý: a to se nenosí! Dává osvobození, avšak jen za předpokladu, že jsme schopni sami slézt z kurulských výšin „svého" já a myslet sami za sebe! Jako nedílnou součást doporučujeme i druhou, neméně vynikající část spisu: Svět jako vůle a představa 2.
O životě
O životě, druhý svazek Knihovny LNT přináší čtenáři v novém vydání pohled ruského myslitele na otázky, týkající se života, tedy poměru člověka vůči světu. Na úvahách a nesčetných přirovnáních ukazuje a připomíná Tolstoj každému věky dostupné, rozumné poznání života, oproti zastřenému učení světa – zákoníků (vědců) a farizeů (duchovních). Ukazuje, krom samotné odpovědi, že jak jedni, tak druzí, kteří si přivlastnili výklad života (ve zdánlivě vzájemném nesouladu), neodpovídají na samu otázku života, ba spíše v přímém rozporu k ní odpovídají na vše možné, co je životu zcela vzdálené.
Recenze
Vymazat filtryZatím zde nejsou žádné recenze.