Obchod
Kritikon
Kritikon, tento filozoficko-alegorický román, ve své době tolik ceněný a překládaný, je v pravém smyslu slova epilogem španělského Zlatého věku. Nekonformní jezuita Gracián nejenom kriticky účtuje s vlastní dobou, ale činí velkorysý pokus o shrnutí jejího duchovního bohatství. U člověka s pozdně humanistickým vzděláním, řeholí i profesí vázaného na okruh křesťanských představ, je až zarážející ten nedostatek transcendence, to světsky střízlivé posuzování světa. Přírodní člověk Andrenio, odchovaný šelmami na pustém ostrově, prochází ve společnosti soudného a obeznalého Critila na své životní pouti labyrintem neřestí a ctností; je vtahován do záhuby osidel a opět vysvobozován, učí se dešifrovat svět, objevovat jej z něho samého, a spoléhat na vlastní síly.
Emil čili o vychování
Emil čili o vychování (či rovněž o výchově), stěžejní pedagogický spis Jean-Jacques Rousseaua o pěti částech, zůstává i po takřka 300 letech od jeho vydání stále aktuální, ba dalo by se říct, že s plynoucím časem (k čemuž mu jistou měrou dopomáhá svojí dekadencí i sama společnost) zraje jako víno. Na příběhu Emila a jeho učitele prochází čtenář vývojem dítěte nejen po stránce fyzické, duševní či společenské, ale i mravní a duchovní (viz i Vyznání víry vikáře savojského). Knihu Emil čili o vychování vydáváme po více jak 110 letech zcela revidovanou, opravenou i doplněnou a s vědomím, že si najde svého poctivého čtenáře.
Dumy samotářského chodce
Dumy samotářského chodce je poslední Rousseauovo dílo, v němž J-J. nalézá a opisuje, obklopen při svých procházkách již jen přírodou, svůj konečný klid: podroben „jhu nutnosti“, zachován svému srdci, ztotožněn s řádem, jemuž byl zaslíben. Vypořádává se se vším, co musí zpracovat citlivé srdce, nechce-li být pokořeno, ba spíše zmařeno, vědom si, že účel života přesahuje pletichy a zlo těch, kteří jsou podrobeni svým slepým tužbám, vášním a zlobě, jichž neváhají, s potěchou jim vlastní, vůči člověku kdykoli použít. Kniha Dumy samotářského chodce je dokladem, věčným dramatem a kontrapunktem mezi Člověkem a společností (Královstvím božím a královstvím tohoto světa), pochopením života v nitru člověka, je-li po něm současně bytostně voláno.
Sebrané spisy
Sebrané spisy, čítající 8 knih Arthura Schopenhauera, vycházejí vstříc všem zájemcům o četbu kompletního díla německého voluntaristy. Předkládaný konvolut nového, revidovaného a opraveného vydání obsahuje všechny filosofické spisy, které nalezne čtenář v Knihovně Arthura Schopenhauera: O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu, O vidění a barvách, Svět jako vůle a představa I, Svět jako vůle a představa II, O vůli v přírodě, Dva základní problémy etiky, Parerga a paralipomena I a Parerga a paralipomena II. V rámci tohoto konvolutu získává čtenář všechny svazky (I-VIII), ve vynikajícím překladu Milana Váni, po jednotlivých dílech.
O vidění a barvách
O vidění a barvách - ačkoli se jedná o jeden z prvních spisů AS, často ignorovaný pro svoji kontroverzi, dostalo se mu (snad možná proto) prvního českého překladu až po více jak 200 letech. Dílko O vidění a barvách je přitom nedílnou součástí Schopenhauerova idealistického náhledu na svět, sepsané roku 1815 (vydané o rok později), k němuž se v průběhu svých následných prací nejednou odkazuje. Předkládáme čtenáři nejen podobu jeho druhého, respektive třetího, finálního vydání (tedy vydání, které autor po 40 letech mohl ještě důkladněji promyslet a doplnit o nejzajímavější dodatky, jak sám píše), ale zároveň i poslední chybějící překlad, kterému bylo nutno dostát k naplnění celého odkazu německého filosofa...
Parerga a paralipomena 2
Parerga a paralipomena 2 přináší kromě dodatků k problémům řešeným zejména v dílech Svět jako vůle a představa, O vůli v přírodě a Dva základní problémy etiky i slavné kapitoly, týkající se spisovatelství, knih, čtenářů, žen či hluku (kapitoly dosud vytrhávané z kontextu). Objemný svazek, čítající celkem 31 kapitol (+ osobní verše AS), dává znát šíři a genialitě německého filosofa. Schopenhauerovo pero zde vzlétlo k výšinám břitkého ducha a stylu, který neustále ční z názorů a náhledů poplatných době vzniku a určitě i dnes potěší každého samostatně přemýšlejícího čtenáře.
Parerga a paralipomena 1
Parerga a paralipomena 1, jež německému voluntaristovi vynesla svého času popularitu a pozitivně ovlivnila široké přijetí i jeho hlavních děl, obsahuje statě: „Náčrt dějin učení o ideálním a reálném“; „Fragmenty k dějinám filosofie“; sžíravou polemiku s autory německé klasické filosofie: „O univerzitní filosofii“, kdy premisy v ní vyřčené lze vztáhnout k dnešnímu poučení i mimo katedry filosofie. Následuje exkurs do tématu lákavého snad ve všech dobách: „Pokus o duchařství a co s tím souvisí“, kterému předchází krátká, ale neméně zajímavá stať: „Transcendentní přemítání o zjevné záměrnosti v osudu jednotlivce“; první svazek završují slavné „Aforismy k životní moudrosti“, z nichž mnoho si drží stále svoji platnost a aktuálnost.
O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu
O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu, dílo, jež vyšlo poprvé roku 1813 a ještě za Schopenhauerova života bylo reeditováno, neboť se podle jeho slov stalo „základní stavbou celého jeho systému“, je autorovou doktorskou disertační prací. Obsahuje všechny základní autorovy myšlenky, dále pak rozvíjené v ostatních jeho pracích, především v jeho hlavním dvousvazkovém díle Svět jako vůle a představa. Po 34 letech po prvním vydání je ještě zaktualizoval, takže není pouze suchým výčtem principů světa jako představy, a vůle stojící v jeho základu, ale je osvěženo šťavnatými komentáři k oficiální katedrové filosofii, jíž nejde o pravdu, ale o peníze, což, žel, jistě nebyl problém jen Schopenhauerovy doby.
Svět jako vůle a představa 2
Svět jako vůle a představa 2 je k pochopení celku nezbytnou součástí. Před čtenářem se rozprostírá svět bez příkras, jako kdysi Šákjamunimu za hranicemi jeho paláce (nepoznání), kde nalézá všudypřítomnou bezútěšnost, strádání, nemoci a smrt, … a hledá porozumění a spásu. Prvním osvobozením, byť krátkodobým, je v tomto životě stav estetického vykoupení, povznese-li se intelekt nad svoji službu vůli, což se děje při tvorbě umění či jeho pozorování, při sledování samotných idejí světa (čistě v platónském smyslu) bez závislosti na její podstatě, tedy ve vůleprostém nazírání.
Svět jako vůle a představa 1
Svět jako vůle a představa 1: stěžejní dílo A. Schopenhauera, v němž autor ve čtyřech částech dopodrobna rozebírá koncept své metafyziky: vůle na straně jedné (Kantem nevyřčená věc o sobě) - to o sobě jsoucí; a představy na straně druhé - názor nazírajícího; nikoli bezdůvodně odkazuje Schopenhauer na úvod ke znalosti Kanta, ale rovněž i Upanišad (učení o átmanu a máje) či Buddhovu učení. Schopenhauer je mnohdy nazýván pesimistou - to by byl však omyl - oproti dogmatickému šarlatánství je pouze syrově pravdivý: a to se nenosí! Dává osvobození, avšak jen za předpokladu, že jsme schopni sami slézt z kurulských výšin „svého" já a myslet sami za sebe! Jako nedílnou součást doporučujeme i druhou, neméně vynikající část spisu: Svět jako vůle a představa 2.
Stručný výklad evangelia
Stručný výklad evangelia, raritní spis zařazený do šestého svazku Knihovny LNT (plně revidovaný text z roku 1895) patří k jedinečnému vyjádření pravého učení Ježíše Krista. Unikátní, propracované dílo, v němž Lev Tolstoj na základě kritické znalosti evangelijních textů, a jeho smyslu, uspořádal zvěst Ježíše Krista v „jedno“ evangelium, je oproštěné od účelových vpisků církve, nánosů zázraků (apologetiky prvních generací křesťanů) a především od hrubého pavlovského, krvavého „talmudu“, který nejvíce zploštil a zatemnil jasné Ježíšovo učení.
O životě
O životě, druhý svazek Knihovny LNT přináší čtenáři v novém vydání pohled ruského myslitele na otázky, týkající se života, tedy poměru člověka vůči světu. Na úvahách a nesčetných přirovnáních ukazuje a připomíná Tolstoj každému věky dostupné, rozumné poznání života, oproti zastřenému učení světa – zákoníků (vědců) a farizeů (duchovních). Ukazuje, krom samotné odpovědi, že jak jedni, tak druzí, kteří si přivlastnili výklad života (ve zdánlivě vzájemném nesouladu), neodpovídají na samu otázku života, ba spíše v přímém rozporu k ní odpovídají na vše možné, co je životu zcela vzdálené.